Jsem knihomolka! Čtení je činnost, při které mi neskutečně ubíhá čas. Miluju, když si můžu s knížkou zalézt na své oblíbené místo a celý den tam být. Léto je ideální doba! V rámci svého „průzkumu“ lidské spokojenosti či chcete-li štěstí se teď zaměřuju na motivační literaturu. Kolik knih na toto téma už vyšlo… Teď zjišťuju, že většina titulů se točí pořád okolo jednoho a toho samého…

Gautama Buddha: „Mysl je všechno. Stáváme se tím, co si myslíme.“

Marcus Aurelius: „Náš život je tím, čím jej naše myšlenky učiní.“

O víkendu jsem dočetla knihu Síla pozitivního žití od Normana Vincenta Pealeho, autora, který se dožil 95 let! Celý život propagoval, jak je důležité myslet pozitivně nebo se alespoň o to snažit. Pro mě celkem nové věci! Vyrůstala jsem v rodině, kde obavy a napětí byly na denním pořádku. 🙂 Věty typu: zůstaň, ať ti to nespadne na hlavu, nechoď tam sama, ať tě někdo nepřepadne, nelez na to, uklouzne ti to, nejez to, otrávíš se… Dneska už se tomu na rodinných oslavách smějeme, přeci jen se snažíme toto naše prokletí zlomit! 🙂

V knize mě zaujaly nejvíce dva citáty, které opět potvrzují slova Marca Aurelia… Něco na tom tedy zřejmě bude…

„Máme moc změnit svůj život tak rychle, jak rychle změníme své myšlení.“ Norman Vincent Peale.

Známý průmyslový magnát Walter Chrysler zase tvrdil: „Člověk může uspět v čemkoli, pro co má neomezený enthusiasmus.“

Když jsem Sílu pozitivního žití dočetla pořád jsem přemýšlela, koho takového jsem v nedávné době poznala a pak mi to došlo! Kniha Blanky Milfaitové Příběh opravdové vášně – recepisný cestopis z roční expedice marmeládové královny!

Protože Blanku znám osobně, tak jsem knihu prolistovala už v knihkupectví a pochopila jsem, že to není jen další kuchařka, ale hlavně velmi silný životní příběh, který mě okamžitě dostal. Nevím, jestli Blanka četla Sílu pozitivního žití nebo jestli to všechno má prostě v sobě. Jisté je jedno, že tahle pozoruhodná žena si plní jeden sen za druhým, dělá věci s láskou a je šťastná. Dokázala v sobě najít sílu změnit život a inspirovat, tak ostatní! A že ta cesta nebyla asi úplně jednoduchá, dokazuje hned první stránka knihy: „I mě odrazovali od mé cesty, vysmívali se mi, házeli mi klacky pod nohy a škodili, kudy chodili, i mně lidé říkali: „Myslíme to s tebou dobře.“

Blanka Milfaitová odešla z města na Šumavu a do Novohradských hor, kde začala vyrábět marmelády, které později několikrát získaly ocenění Nejlepší marmeláda světa.

V kapitole Gibraltar píše: „Já si myslím, že se lidé dokonce začali bát i snít…I já tak fungovala, neměla jsem na sny odvahu. Dodnes na to myslím a divím se, kde se ve mně nakonec vzala. Sny jsem najednou začala nejen snít, ale i realizovat. A s údivem se otáčím zpět a říkám si, jak je to osvobozující, jak je to dokonce docela prosté. Malý návod: Nehledám už důvody, proč něco nejde. Hledám jen cestu, jak toho dosáhnout. A jakmile ji jen vytuším, vyrážím.“

Kdy se vám naposledy stalo, že jste měli při čtení husí kůži? Mě se to stalo u Příběhu opravdové vášně. To, co jsem teoreticky hltala v Síle pozitivního žití se pak krásně propojilo s tímto čtivým recepisným cestopisem. Pak že to nejde, plnit si sny!