Sedím v jedné z mých oblíbených pražských kaváren a dočítám poslední stránky Poutníka od Paula Coelha. Vybavuji si prašné cesty, pohádkové lesy, kamenité stezky, romantické uličky… Už nejsem poutník, ale myšlenkami jsem stále na Svatojakubské cestě…
Pokud si potřebujete vyčistit hlavu, srovnat myšlenky, prověřit své síly, hodit se do „offline režimu“ nebo chcete zažít aktivní dovolenou, tak nazujte boty a vyražte. Dovolte si strávit čas sami se sebou…
Co potřebujete na Camino?
Nezapomeňte, že co si zabalíte, to si taky odnosíte. 🙂 Skvělý vychytávky mají v obchodě Pod 7 kilo. Já jsem si tam koupila batoh značky Osprey (40l) a byla to dobrá volba! Filip měl bágl Deuter (50l). Říká se, že by měl člověk nést maximálně 10% své váhy. Zpětně jsme zjistili, že můj batoh vážil 6,4 kilo a Filipův 10,2. Ať žije minimalismus! 🙂 Jedny kalhoty a legíny, pět triček, mikina, větrovka… Jak jsem to zvládla s minimem věcí? V hostelech a ubytovnách si můžete nechat vyprat, takže netahejte zbytečnosti! 🙂 Co nám udělalo největší službu? Jelikož hodně pršelo, což je v Galicii časté, tak určitě pláštěnka Ferrino a Deuter obal na batoh. Skvělé výrobky má firma Sea to Summit – rychleschnoucí cestovní ručník a nafukovací polštářek. Důležité jsou pohodlné pohorky a gelové náplasti! 🙂 Co se týče kosmetiky, tak jsem měla opravdu minimum věcí. Ze všeho nejvíce jsme používali měsíčkovou Indulónu a konopné mazání Mentholka od Cannadermu. Každý večer a ráno jsme mazali unavené nohy. Já jsem nosila dvoje ponožky do bot a to mi dost pomohlo. Za skvělé tipy děkujeme blogu Lucky cesta!
Jak se stanete poutníkem?
V lisabonské katedrále Sé jsme si zakoupili poutnický pas Credencial del Peregrino – říkali jsme mu familiérně „kredenc“ (zakoupit můžete i v jiných katedrálách). Byl tím nejcennějším, co jsme měli. Ztratit „kredenc“? To je konec Camina! 🙂 Do Credencialu totiž sbíráte razítka, která dostáváte v kostelech, na ubytovnách, v restauracích a kavárnách. Abyste získali v Santiagu tzv. „Compostelu“ neboli poutnický diplom, musíte ujít nejméně 100 km, pokud jedete na kole, koni nebo oslíkovi tak 200 km. 🙂
V Portugalsku doporučujeme zakoupit kapesního průvodce „The Portuguese Way to Santiago de Compostela“ (autor: Sergio Fonseca). My jsme ho koupili v Lisabonu na Time Out Mercado da Ribeira, mají ho také v obchodě Vida Portugese. Lze ale koupit i jinde, např. v Portu. Před cestou jsme si stáhli pár „Camino appek“ do mobilu, pro případ, že bychom sešli z cesty. A párkrát se to opravdu stalo…
Trasa
Svatojakubská pouť do Santiaga de Compostela vede z mnoha míst v Evropě. My jsme si vybrali méně frekventovanou portugalskou trasu. Začít můžete už v Lisabonu (611 km) nebo v Portu (cca 240 km). Z Porta vedou tři cesty: pobřežní, centrální a tzv. Braga way. My jsme se rozhodli pro centrální trasu se začátkem ve vesnici Ponte de Lima (160 km do Santiaga). Trasa je skvěle značená. Stačí sledovat žluté šipky či žluté mušle sv. Jakuba. Dalším důležitým symbolem jsou kamínky, které poutníci nechávají na rozcestích – každý kamínek = změna v lepšího člověka. Po celou dobu míjíte kamenné patníky, které vám ukazují, kolik ještě zbývá do cíle. Je to taková krásná hra pro děti i dospělé!
Střípky z naší cesty:
1. den: Ponte de Lima – Rubiaes – 19 km
Začali jsme nejnáročnější trasou s převýšením 400 metrů. Přálo nám počasí, a tak jsme si užili nádherné výhledy.
2. den: Rubiaes – Tui (Španělsko) – 23 km
Z Portugalska do Španělska jsme přešli přes krásný most a ocitli jsme se v malebném historickém městečku Tui.
3. den: Tui – O Porriňo – 17 km – pohodová etapa 🙂
4. den: O Porriňo – Cesantes – 18 km
Většina poutníků zakončí tuto cestu v městečku Redondela, my jsme se ale rozhodli z městečka Redondela ujít ještě další tři kilometry a odměnou nám bylo krásné ubytování Albergue o Refuxio de la Jerezana!
5. den: Cesantes – Pontevedra – 15 km
Krásná a pohodová trasa. Pontevedra je jedno z nekrásnějších měst na této etapě – doporučujeme se zde zdržet!
6. den: Pontevedra – Caldas de Reis – 23 km
Na této cestě jsme se seznámili s dalšími poutníky a od této chvíle jsme nešli sami. Dokonce se nám stalo, že jsme se tak zapovídali a došli dál než jsme původně plánovali. 🙂
7. den: Caldas de Reis – Pádron – 19 km
Vidina ochutnávky lahodných Pádron Peppers nás hnala dopředu. 🙂
8. den: Pádron – Santiago de Compostela – 25 km
Nejdelší a zároveň moc krásný úsek – pohádkové lesy a klikaté uličky…
Celkem: cca 160 km
Ubytovny pro poutníky neboli Albergues
Poutnické ubytovny či hostely mají svá pravidla. Například v nich můžete strávit jen jednu noc. Otvírají většinou okolo třetí odpoledne a ráno v 8h už musíte zase vyrazit na cestu. V Portugalsku jsou hodnější – tam stačí odejít v 9.00. Stojí většinou od 6 do 15 Euro/osoba/noc – některé jsou za příspěvek, který uvážíte věnovat. Určitě si nezapomeňte spacák. Já měla i nafukovací polštářek. Někde mají vlastní peřiny, ale jistota je jistota. 🙂
Hned první den jsme měli neuvěřitelné štěstí. V Rubiaes jsme objevili privátní albergue – NINHO – The Pilgrim Nest. V nádherném kamenném domě na vás dýchne z každého rohu kousek umění – knihy, obrazy, citáty – vše velmi vkusné. Určitě se zde zastavte a pozdravujte Marlen. Je to skvělá a zábavná hostitelka! V Tui (Španělsko) jsme spali v Albergue el Camino – velmi pěkná a čistá privátní ubytovna. Na šestilůžáku jsme byli sami. 🙂 Ve městě O Porriňo jsme se ubytovali v základní ubytovně Albergue de Peregrinos de Porriňo. Pro mě asi „největší“ zážitek – na pokoji bylo 24 lůžek, železné palandy připomínaly kasárna na vojně – lehce depresivní prostředí. A pozor večerka ve 22.00! 🙂 Naopak ubytování v Cesantes Albergue o Refuxio de la Jerezana pro nás bylo příjemným zpestření. Celý večer jsme strávili povídáním s Marií – majitelkou hostelu. Tři kilometry navíc za to stály!
V Pontevedra jsme se ubytovali přímo v centru města ve Slow City Hostelu. Majitelé jsou architekti. Od první chvíle, kdy tam vstoupíte, to vnímáte. Vše je zařízeno velmi minimalisticky a prakticky zároveň. Ocenili jsme elektrické topení na pokoji, protože jsme si potřebovali usušit věci. A dostali jsme skvělé kulinářské tipy. V tomhle městě musíte ochutnat Pulpo neboli chobotnici a to konkrétně v rodinné restauraci Casa Fidel – O Pulpeiro. Největší pecka!
V Caldas de Reis jsme se nejdříve trochu lekli, protože Albergue O Cruceiro je na půl hotel a ubytovna. Bylo velmi zvláštní šlapat v zabahněných pohorkách po kobercích. 🙂 Pokud půjdete přes město Pádron, tak vám doporučujeme nový hostel Albergue Corredoiras. Jak se říká, to nejlepší na konec! Vše je doladěné do detailu. Je vidět, že majitelé jsou horolezci a vědí, co člověk po celodenní tůře potřebuje. V Corredoiras mají neuvěřitelné vychytávky, které vám zpříjemní poslední dny na Caminu! V cílové destinaci v Santiagu jsme si za odměnu dopřáli noc v hotelu.
Poutnická gastronomie
Camino může být vlastně i taková gastronomická tour. Po cestě se zastavujete v kavárnách a restauracích, kde vám kromě razítka do Credenciálu dají i skvěle vychlazené pivko! 🙂 Hodně nás zaujala Pescaria Cafetaria za vesnicí Arcozelo. Skvělý koncept, kde si kromě sendviče, můžete zakoupit i kartáček na zuby! A zároveň to jsou rybářské sádky. Určitě doporučujeme se tu zastavit. Některé restaurace nabízejí speciální poutnické menu jako například Restaurante Constantino v Rubiaes. Není to žádná vysoká gastronomie, ale když máte hlad… V Galicii je to hodně o mořských plodech a rybách. Jak jsem zmínila velkým zážitkem byla restaurace Casa Fidel – O Pulpeiro v Pontevedra – zde jsme ochutnali chobotnici a Svatojakubské mušle. Doporučujeme také navštívit pivní bar Grifón, The Basset Beer Bar a klasický vinný bar La Navarra. V Caldas de Reis jsme narazili na krásnou útulnou restauraci s názvem O Muiño, kde se specializují na tradiční španělské tapas. Nemělo to chybu! V menších vesničkách občas narazíte na bistro, které je součástí „supermarketu“. 🙂 Být v Pádronu a neochutnat delikátní Pádron Peppers? Tak to pardón! I když nebyla sezóna, tak jsme je nakonec objevili na místním trhu! Pokud chcete ochutnat autentickou galicijskou kuchyni, tak doporučujeme zajít v Santiagu do hospůdky La Tita. Pozor bývá tam dost plno!
Pět až šest hodin chůze denně, vše co potřebujete k životu máte na zádech v batohu… Zážitky, které vám už nikdo nikdy nevezme..
Buen camino, pelegrinos!
