Do Vietnamu tuk tukem? To by mě ani ve snu nenapadlo. Prostě prodali více jízdenek než byla kapacita minibusu. Normálka. 🙂 Co se všechno vejde do jednoho tuk tuku? Pět dospělých včetně řidiče, čtyři batohy, příruční batůžky a spousta dobré nálady. 🙂 Zkusili jsme tady v Asii už hodně dopravních prostředků, ale tohle byla zatím největší pecka! Chybí snad už jen dřevěňák tažený krávou. 🙂 Na kambodžsko-vietnamských hranicích řidič zavelel: „Vystupovat, dál už nejedu.“ Tak jsme vyrazili pěšky, naštěstí na vietnamské straně už čekal minibus, kde pro nás měli dokonce i místo. 🙂 Ve městě Ha Tien však došlo k dalšímu přestupu a my jsme si vytáhli Černýho Petra v podobě snad toho nejstaršího a nejnepohodlnějšího busu v celým Vietnamu. Šest hodin na vejtřasce – pěkná masáž! 🙂 Další poznatky z cesty: klimatizace je, ale nefunguje a tak pěkně polykáme oblaka prachu z rozkopané silnice. Dveře se otevírají samovolně, v opačném případě se zasekávají. Posádka busu je taky výborná: řidič drží v jedné ruce volant, v druhé cígo a ještě stíhá popíjet silnou vietnamskou kávu. Jeho žena za jízdy z okýnka nakupuje různé potraviny a v pravidelných intervalech ho krmí. Všechny ty dobroty (mango se solí a chilli, husí vejce..) konzumují společně s ženskou, co má na starost otevírání dveří a chlapíkem, který vypadá, že se s nima jel jen tak projet. Kručí nám v břiše a oni nenabídnou a nenabídnou… Skvělý zážitek! 🙂
Když jsme dojeli do města Can Tho, začaly pravé gastronomické orgie. 🙂 Navštívili jsme úžasně barevné, voňavé plovoucí trhy na deltě Mekongu, kde seženete úplně všechno! K tomu si přidejte nádherný východ slunce a procházku po exotických plantážích! Místo stěžňů má každá loď klacek, na kterém je pověšeno zboží, které prodávají, což je pro orientaci dost praktické. Vše je samozřejmě „two in one“ – na bárkách se dělá business a zároveň se tam i bydlí. Občas vidíte někoho jak si čistí zuby, či se věnuje jiné hygieně. Vše za stálého provozu. 🙂 Pokud dostanete chuť na kávu – není problém, připluje pojízdné bistro a do minuty je vaše!
A highlight Saigonu? Ranní nákup na místním trhu a následný oběd s kamarády Linh, Martinem a jejich dětmi! V hlavní roli skvělá kuchařka Linh! A co se podávalo? Výborné krevety s citronovou trávou a limetou, Red Snapper se zeleninou Morning glory a na závěr totální pecka „slané vepřové maso!“ Jako dezert Jackfruit – těžká závislost! Děkujeme! Nemělo to chybu! 🙂
Po výborném obědě následovala koupačka v bazénu s celou rodinkou. 🙂
Dalším skvělým kulinářským zážitkem se stala Saigon Food Tour – pětihodinová projíždka na motorkách za delikatesama vietnamský kuchyně – provoz v Saigonu totální mazec! Já jela na motorce s Tam Thanh a Filip s Ngoc Van – obě holky bezva a navíc s výbornou angličtinou! Začali jsme v duchu street food a ochutnali oblíbené palačinky z kokosového mléka, plněné masem, krevetami, bylinkami s různými druhy rybích omáček. Výborný! Z pouličního stánku jsme se přesunuli do restaurace na tradiční polévku Bún Bo Hue se spoustou voňavých bylinek. Pak ochutnávka vietnamského BBQ ve velmi příjemném podniku. Celé jsme to zakončili několika tradičními dezerty v místní oblíbené cukrárně. Můj favorit byl Chudi Nuong – smažený banán v kokosovém mléce a Che Bap – z kokosu a kukuřice! Mňam!
Dnes je Mezinárodní den štěstí! 🙂 My jsme ho v Hanoii oslavili ochutnávkou výborného tradičního pokrmu Bun Cha (BBQ vepřové maso, rýžové nudle, bylinky) a k tomu Nem Cua Bé (krabí rolky). Po dobrém jídle místní pivo a skvělá zábava s novými přáteli z Vietnam Airlines. 🙂 Vynikající večer!
