Co se s námi stalo?

Sedíme v kempu Skaftafell v Národním parku Vatnajokull kousek od největšího ledovce mimo polární kruh. Je tady zhruba padesát turistů, kteří si zde udělali základnu, aby mohli obdivovat nadpozemsky krásnou krajinu. Výhledy jsou tak ohromující! Všímám si ale, že více než nádherná panoramata je naše pozornost stále častěji upřena zcela jiným směrem…

Lidé se nedotýkají ani neobjímají, ale svírají křečovitě své „iphony“. Neusmívají se na své partnery, ale na „likes“ u příspěvků na Facebooku. Skypují se svými rodinami, které jsou na druhém konci světa, místo aby si povídali s tím, koho mají vedle sebe. Chatují s kámoši, místo aby bavili partu lidí, se kterou jsou na Islandu. Vkládají fotky na Instagram, místo aby, se snažili zaznamenat každý moment do své paměti. Píší blogy, protože chtějí sdílet zážitky se svými virtuálními přáteli. Nejčastější otázkou kterou slýcháme denně je „Have you got a WiFi?“ I my sami si uvědomujeme, že nás tento on-line svět už dávno pohltil. Co se s námi stalo?

Odpojili jsme se od přírody, od nás samých. Jak to, že už neumíme prožívat přítomný okamžik naplno? Snažíme se představit, jak to tady muselo vypadat před dvaceti lety. Lidé si povídali, zpívali, hráli, bavili se, obdivovali zdejší nádhernou přírodu, dávali si typy na výlety…Čas nelze vrátit, ale můžeme se inspirovat…

Filipovi právě došla baterka v iphonu, elektrické zástrčky tu mají zaslepené a info centrum, které za poplatek nabíjí chytré přístroje je už zavřené. Co teď???

Otevíráme láhev červeného vína a začínáme si vyprávět…Vzpomínáme, jak jsme před dvěma dny zakotvili ve vsi, která měla 190 obyvatel. Navštívili jsme jediné místo, které tu bylo v podvečer otevřené. Jídelna Brekkan byla zároveň obchůdkem, barem, turistickým info centrem, ale hlavně místem, kde se všichni scházejí, celé dny si povídají, popíjejí a sdílejí okamžiky v reálném čase… Velmi inspirativní Island navrací lidi ke kořenům…Tak to cítím a pevně v to doufám…