Máte rádi aktivní dovolenou nebo preferujete opalovačku na pláži? Chodíte raději na treky do hor nebo je váš ideál potápění v průzračném moři? A co to zažít všechno v rámci jedné cesty?
My si to takhle užili na Sardinii, které se právem přezdívá evropský Karibik. Najdete tady nádherné dlouhé pisčité pláže s neuvěřitelnou barvou moře, panenskou přírodu a úchvatné hory. K tomu skvělé jídlo a milí lidé. Sardinie patří mezi pět oblastí tzv. Modrých zón – míst, kde se vyskytuje mnoho dlouhověkých lidí.
Vyrazili jsme sem primárně na dovolenou, já měla tak trochu ale i postranní plán… Navštívit „vesnice stoletých“, o kterých jsem se dočetla v knize Ikigai. Tzv. Modré zóny se totiž nacházejí v Japonsku na ostrově Okinawa, v Loma Linda v Kalifornii, na poloostrově Nicoya v Kostarice, v Ikarii v Řecku a na Sardinii. Měla jsem tenhle sen v hlavě dlouho. Říkala jsem si, že bych jednou chtěla vyrazit na Sardinii, ubytovat se v jedné z horských vesniček a povídat si se staroušky o dlouhověkosti. Taky se vám stává, že když na něco hodně intenzivě myslíte, že si to přivoláte? 🙂
Ale zpátky k našemu putování. První dva dny jsme strávili v Cagliari, kde jsme to měli hodně o gastronomii.
Navštívili jsme a ochutnali:
Historickou tržnici Mercato di San Benedetto – nádherné ovoce a zelenina, ryby, mořské plody, pecorino, vína – hluk a všechny možné vůně, pachy, barvy… Tak jak to má vypadat na správné tržnici!
Restaurant Dal Corsaro, kde vládne šéfkuchař Stefano Deidda a také jsme navštívili jeho bistro Fork, které je hned vedle. Obě návštěvy byly skvělé, lepší začátek dovolené jsme si nemohli přát.
Pak jsme se autem přesunuli na jihovýchod a zamířili jsme do horské vesničky Baunei, kde jsme objevili skvělé Giaminera_BB_artstudio, které vede mladý sympatický pár MariaLaura a Ottavio. Kdybyste sem vyrazili, tak je prosím pozdravujte! Jsou prostě skvělí! Báječné snídaně, nádherný interiér, na zdech obrázky od Ottavia. MariaLaura mi zprostředkovala rozhovor s ředitelkou projektu „Modré zóny“ a já se tak dozvěděla informace o dlouhověkosti, po kterých jsem tak toužila.. 🙂
První trek jsme si dali z Baunei na pláž Cala Goloritze, kam nesmí jezdit lodě, takže jediná možnost je dvouhodinový výšlap, který ale rozhodně stojí za to! Jde se krásnou přírodou – chvilkama i ve stínu – až se dojde na nádhernou pláž, která není moc velká, takže tady může být docela plno..
V téhle oblasti jsou jedny z nejkrásnějších zátok a malých plážiček s tyrkysovým mořem. Vypravili jsme se na jednodenní plavbu ze Santa Maria Navarrese a viděli jsme úžasná místa! Cala Mariolu, Spiaggia del Gabbiani, Cala Biriala, Cala Sisine… Jedna zátoka hezčí než druhá… A k tomu všudypřítomné hory.. Ach..
Z Baunei jsme přejeli do městečka Dorgali, kde jsme si na tři dny udělali základnu a vyráželi opět na výlety. Objevili jsme opět moc hezké ubytování, takže můžeme jen doporučit – Ghivine Albergo Diffuso.
V Dorgali jsme dostali tip na skvělou pizzerii Dimitri, kde se najíte a pak po sobě uklidíte, skvělý koncept. 🙂 A druhý tip je restaurace Sa Merula.
Z Dorgali jsme vyrazili pěšky na nádhernou pláž Cala Luna – opět aktivní odpočinek, jak má být. 🙂
Další den jsme absolvovali 19 km trek ze Su Barva do jednoho z největších kaňonů v Evropě – Canyon Gorropu. Místy je široký jen 10 metrů, zatímco kolmé skalní stěny jsou vysoké přes 400 metrů. Nádherný zážitek! A ta divoká příroda!
Dále jsme se přesunuli ještě více do vnitrozemí. A ocitli jsme se v Su Gologone v obklopení sardského pohoří Supremonte. Krásný hotel Su Gologone, kde kladou důraz na každý detail a kde slovo relax nabývá úplně jiného rozměru než normálně. Moc jsem si přála tady oslavit narozeniny. V tichosti dechberoucí přírody mimo civilizaci. Na tohle místo a oslavu nikdy nezapomenu… #dekuju
Z vnitrození jsme se přesunuli na západní pobřeží. Tady určitě doporučujeme krásný výlet na San Giovanni di Sinnis na Capo San Marco – naprosto dokonalé výhledy! Ze západu jsme opět přejeli na jih, kde jsme se ubytovali mimo civilizaci blízko pláže Tuerredda, která je nádherná ale hlavně mimo sezónu. Teď už tady bylo mraky lidí… Kousek od pláže Malfatano jsme narazili na neuvěřitelně punkový bistro přímo na pláži. Parta kámošů/rybářů si tady postavila stan a vaří skvělá jídla! Prostě co ten den uloví, to jde na talíř! Hledejte Ittiturismo l’antica peschiera.
Rozhodli jsme se přeplněnou Tuerredu opustit. Filip objevil na mapě malý ostrůvek Isola di San Pietro, a tak jsme tam vyrazili! Něco nás tam táhlo. 🙂 Ubytovali jsme se v městečku Carloforte a to byla ta nejlepší volba! Sem se určitě někdy vrátíme! Krásné barevné historické uličky, dokonalé kavárničky, restaurace, nádherná pláž La Caletta… Ostrov je proslulý výlovem tuňáků a podle toho také vypadá nabídka v místních restauracích.
My jsme měli úžasný zážitek v rodinných podnicích Pomata Bistrot Carloforte a Ristorante da Nicolo. Jeden z majitelů Antonello Pomata měl nedávno v pražském Wine Food Marketu akci Invaze tuňáků na Smíchově. Prostě svět je malej. 🙂
My jsme si Sardinii zamilovali. Věřím, že tady nejsme naposledy. Ještě nás přeci čeká sever a jeden tajný tip! Mezitím budu přemýšlet o principech dlouhověkosti, které mi prozradili na Sardinii. A v čem, že to spočívá? Neustálý pohyb, kvalitní strava bez chemie, výborné vztahy s rodinou a přáteli, čistý vzduch (to už bude v Praze horší), smysluplnost a laskavost. Recept na šťastný a dlouhý život…
